Sektorové šetření zůstalo v návrhu novely ZPOZE pouze s ojedinělými změnami. I tyto změny ale mohou mít dopady na strategii výrobců, jakým způsobem ke kontrolám překompenzace přistoupit, jakou součinnost je třeba poskytnout a s jakými následky.

Sektorové šetření zůstalo v návrhu novely ZPOZE pouze s ojedinělými změnami. I tyto změny ale mohou mít dopady na strategii výrobců, jakým způsobem ke kontrolám překompenzace přistoupit, jakou součinnost je třeba poskytnout a s jakými následky. V praxi navíc bude vyvstávat řada otázek, neboť důvodová zpráva není zcela konzistentní s paragrafovým návrhem zákona.

Vládní návrh novely ZPOZE byl rozeslán poslancům jako sněmovní tisk 870. Průběh legislativního procesu lze sledovat pod tímto odkazem

Na koho dopadá sektorové šetření

Sektorové šetření se týká všech výroben elektřiny z obnovitelných zdrojů energie uvedených do provozu v období od 1. 1. 2006 do 31. 12. 2015. Může zahrnovat i výrobny, u nichž byla pobírána podpora v limitech tzv. podpory de minimis.

Dále se sektorové šetření týká výroben elektřiny pobírajících podporu elektřiny z vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla a výroben elektřiny pobírajících podporu elektřiny z druhotných zdrojů. Podmínkou je, že tyto výrobny byly uvedeny do provozu v období od 1. 1. 2013 do 31. 12. 2015 a jejich celkový instalovaný výkon nedosahuje 5 MW. Ministerstvo průmyslu a obchodu bude využívat údajů ze systému operátora trhu.

Kdo a kdy sektorové šetření provádí

Sektorové šetření má provádět Ministerstvo průmyslu a obchodu (dále jen „ministerstvo“). Oproti předchozím návrhům může ministerstvo použít i jiné podklady, pokud je to potřebné ke zjištění stavu věci. Může se jednat třeba o podklady, které má ministerstvo k dispozici ze své úřední činnosti anebo které jsou veřejně dostupné. Může se také jednat o údaje, které ministerstvo zjistilo v rámci dosud proběhlých dobrovolných šetření v sektorech výroben uvedených do provozu v letech 2006 až 2009.

Ministerstvo má sektorové šetření provést po uplynutí 10 let od prvního dne kalendářního roku následujícího po roce uvedení výrobny do provozu. Například pro výrobny uvedené do provozu v roce 2010 by tedy mělo sektorové šetření probíhat v období od 1. 1. 2021.

Jaké má výrobce povinnosti při sektorovém šetření

Výrobce musí v rámci sektorového šetření poskytnout ministerstvu úplné a pravdivé technické a ekonomické údaje o výrobně elektřiny a o jejím provozu. V praxi se bude jednat o vyplnění výkazů, jejichž vzory budou stanoveny vyhláškou Ministerstva průmyslu a obchodu.

Za porušení této povinnosti může Energetický regulační úřad uložit pokutu až do výše ročního nároku výrobce na podporu.

Nově je pro výrobce, který neposkytne ministerstvu na vyžádání úplné a pravdivé technické a ekonomické údaje o své výrobně stanovena také sankce v podobě nemožnosti požádat o stanovení individuálních podmínek podpory. Takový výrobce se tedy musí řídit případnou sníženou podporou stanovenou v cenovém rozhodnutí.

Jaký může být výsledek sektorového šetření

Ministerstvo zpracuje získaná data prostřednictvím statistického vyhodnocení dat, aby sestavilo zprávu o výsledku sektorového šetření. Přesný způsob, jakým ministerstvo bude data vyhodnocovat neobsahuje ani důvodová zpráva. Zjevně chybná, neúplná či nekonzistentní data budou z tohoto vyhodnocování vyňata.

Ministerstvo o výsledcích sektorového šetření informuje vládu vždy do 30. 6. daného roku. V případě zdrojů elektřiny uvedených do provozu v období od 1. 1. 2006 do 31. 12. 2010 bude ministerstvo informovat vládu do 3 měsíců ode dne nabytí účinnosti novely ZPOZE. Z uvedeného návrhu speciální lhůty i pro výrobny uvedené do provozu v roce 2010 by se dalo usuzovat, že ministerstvo předpokládá, že návrh novely ZPOZE nenabude účinnosti od 1. 1. 2021, nýbrž od data pozdějšího.

Ministerstvo může v rámci sektorového šetření dospět ke dvěma závěrům:

  1. v sektoru není riziko nadměrné podpory

V případě, že v sektoru není zjištěno riziko nadměrné podpory ministerstvo toliko zveřejní zprávu o svých zjištěních způsobem umožňujícím dálkový přístup a o těchto zjištění informuje v uvedeném termínu vládu.

Před odesláním návrhu novely do Poslanecké sněmovny vypadlo z návrhu výslovné prohlášení, že v takovém případě je podpora v daném sektoru přiměřená.

V každém případě se v dalších fázích kontrol překompenzace nepokračuje. Výjimkou je možné zahájení řízení o stanovení podmínek podpory z moci úřední v těchto případech: (i) u výrobce byl zjištěn souběh provozní a investiční podpory, (ii) jedná se o zdroj elektřiny z vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla s instalovaným elektrickým výkonem nad 5 MW anebo (iii) jedná se o zdroj elektřiny z druhotných zdrojů s instalovaným elektrickým výkonem nad 5 MW.

  1. v sektoru je riziko nadměrné podpory

V případě, že v sektoru je zjištěno riziko nadměrné podpory ministerstvo taktéž zveřejní zprávu o svých zjištěních způsobem umožňujícím dálkový přístup a o těchto zjištěních informuje vládu. Součástí zprávy je však také sdělení, o kolik zjištěná výše IRR převyšuje limitní hodnoty pro zjištění překompenzace.

V případě zjištění rizika nadměrné podpory dále ministerstvo do 15 dnů od zveřejnění uvedené zprávy uvědomí o výsledku sektorového šetření výrobce v daném sektoru. Oznámení obešle pravděpodobně na kontaktní údaje výrobců uvedených v systému operátora trhu. Součástí tohoto oznámení je také poučení o možnosti oznámení dobrovolného individuálního opatření k zajištění přiměřenosti podpory a o lhůtě pro toto oznámení.

Zveřejnění zprávy o sektorovém šetření může mít dopady i na jiné oblasti podpory elektřiny. Nově například do zveřejnění zprávy o provedeném sektorovém šetření nebude možné poskytovat udržovací podporu ani novou podporu pro výrobu elektřiny v modernizovaných výrobnách.

 

Další postupy v případě, že v sektoru výrobce existuje riziko nadměrné podpory, přiblížíme v dalším článku.

 

Mohlo by vás také zajímat:

Zpět