Plošná úprava výkupních cen a zelených bonusů
V případě, že je sektor výroben shledán rizikovým z hlediska výskytu překompenzace, má Energetický regulační úřad povinnost upravit pro takový sektor výkupní ceny a zelené bonusy tak, aby bylo dosaženo po zbývající dobu trvání práva na podporu dosaženo obvyklé výše vnitřního výnosového procenta (IRR).
Návrh novely ZPOZE v tomto ohledu nestanovuje, co se rozumí obvyklou výší IRR. Pravděpodobně se bude jednat o hodnoty IRR stanovené pro účely indikace existence překompenzace u dané výrobny. Stejně tak se ale může jednat o hodnoty výše IRR, která je pro daný sektor obvyklá na základě sektorového šetření a která byla takto vyhodnocena ve zprávě o šetření v daném sektoru.
Cenové rozhodnutí musí Energetický regulační úřad (ERÚ) vydat ve lhůtách dle energetického zákona, tj. pro regulované ceny dle zákona o podporovaných zdrojích energie vždy do 30. 9. předcházejícího kalendářního roku. Pokud tedy nabude účinnosti novela ZPOZE v roce 2021, bude ERÚ stanovovat upravené výkupní ceny a zelené bonusy poprvé pro rok 2022.
Úprava v cenovém rozhodnutí ERÚ je obecně závazná pro všechny výrobce spadající do daného sektoru.
Dobrovolná opatření
Dobrovolné opatření proti překompenzaci může přijmout výrobce ve dvou situacích. Jedná se o situaci, kdy překompenzace v sektoru vznikla již samotnou podporou elektřiny z obnovitelných zdrojů energie, a dále o situaci, kdy překompenzace u výrobce vznikla v důsledku souběhu provozní podpory elektřiny s investiční podporou. Podpora elektřiny při volbě kteréhokoliv z těchto dobrovolných opatření platí obecně za přiměřenou.
Uvedená dobrovolná opatření nejsou příliš relevantní pro zdroje elektřiny z vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla a u zdrojů elektřiny z druhotných zdrojů s instalovaným výkonem nad 5 MW, pokud byly uvedeny do provozu v období od 1. 1. 2013 do 31. 12. 2015. U těchto zdrojů totiž Státní energetická inspekce povinně zahajuje řízení o stanovení individuálních podmínek proti překompenzaci z moci úřední.
Dobrovolné opatření proti překompenzaci vzniklé vyplácením provozní podpory
V takovém případě může výrobce do 30 dnů od zveřejnění cenového rozhodnutí obsahujícího plošnou úpravu výkupních cen a zelených bonusů oznámit prostřednictvím systému operátora trhu, že od 12. kalendářního roku od uvedení výrobny do provozu, se vzdává práva na podporu elektřiny. Pro výrobny uvedené do provozu v období let 2006-2007 se jedná o vzdání se práva na podporu počínaje 16. kalendářním rokem a pro výrobny uvedené do provozu v období let 2008-2009 se jedná o vzdání se práva na podporu počínaje 14. kalendářního roku.
Dobrovolné opatření proti překompenzaci vzniklé souběhem s investiční podporou
Dobrovolné opatření v případě výrobce, u něhož vznikla překompenzace v důsledku souběhu investiční a provozní podpory spočívá ve snížení stanovené výše podpory od začátku 12. kalendářního roku od uvedení výrobny do provozu, a to o výši přijaté investiční podpory. V případě, že byl sektor, do něhož výrobce spadá, shledán rizikovým z hlediska překompenzace, považuje se za stanovenou výši podpory, kterou bude výrobce ponižovat o výši investiční podpory, již upravená výše podpory v cenovém rozhodnutí ERÚ.
Opatření je třeba opět uplatnit prostřednictvím systému operátora trhu. Lhůta je stanovena shodně, tj. do 30 dnů od zveřejnění cenového rozhodnutí ERÚ, kterým by byla plošně upravena v daném sektoru výše podpory. Není však zřejmé, kdy lhůta končí v případě, že sektor není překompenzovaný a cenové rozhodnutí ERÚ plošně upravující výši podporu v daném sektoru není tedy vydáváno.
Toto dobrovolné opatření nelze použít v případě, že výše investiční podpory přesahuje výši tzv. očekávané celkové výše podpory. Způsob určení očekávané celkové výše podpory bude stanovovat prováděcí právní předpis.
Řízení o individuálních opatření proti překompenzaci
Druhým způsobem, jak se vyhnout úpravě výše podpory v cenovém rozhodnutí ERÚ je žádost o stanovení individuálního opatření proti překompenzaci. Žádost je třeba podat do 2 měsíců od nabytí účinnosti cenového rozhodnutí, kterým byla výše podpory v sektoru upravena. Jedná se tedy o odlišnou lhůtu než u dobrovolného opatření proti překompenzaci. Účinnost je zpravidla uvedena v samotném cenovém rozhodnutí. Žádost nemůže podat výrobce, který na žádost Ministerstva průmyslu a obchodu neposkytl při sektorovém šetření technické a ekonomické údaje o své výrobně.
V žádosti musí výrobce vymezit, čeho se domáhá. Návrh novely ZPOZE v tomto ohledu nabízí výrobci domáhat se toho, aby do konce životnosti výrobny bylo možné pobírat podporu ve výši stanovené Energetickým regulačním úřadem dle podmínek platných pro rok, kdy byla výrobna uvedena do provozu, anebo se domáhat toho, aby výrobci bylo stanoveno nejvyšší množství elektřiny v MWh pro období po 10. kalendářním roce od uvedení výrobny do provozu, na které může uplatňovat takovou podporu. Není vyloučeno, aby výrobce podal dvě žádosti a v každé požádal o jednu z uvedených variant rozhodnutí, přičemž řízení o druhé z uvedených variant přeruší, popřípadě později vezme zpět v závislosti na výsledku projednání první žádosti.
Podání žádosti nemá odkladný účinek a do pravomocného rozhodnutí o žádosti tak bude výrobci vyplácena podpora podle upravené výše podpory v cenovém rozhodnutím Energetického regulačního úřadu.
O žádosti se vede správní řízení před Státní energetickou inspekcí. Důkazní břemeno leží na výrobci.
Výrobce musí prokázat následující:
- v případě, že se domáhá pokračování vyplácení podpory v původní výši, musí prokázat, že při podpoře stanovené cenovým rozhodnutím Energetického regulačního úřadu upravené pro daný sektor v důsledku existence překompenzace nedosáhne za dobu trvání práva na podporu ani limitní hodnoty vnitřního výnosového procenta (tj. pro FVE například IRR 6,3 %). Pokud se uvedené podaří výrobci prokázat, bude mít nárok také na doplatek rozdílu ve výši vyplácené podpory.
- v případě, že se domáhal naopak rozhodnutí o stanovení nejvyššího množství elektřiny pro uplatnění podpory, novela ZPOZE nespecifikuje důkazní povinnost výrobce. V zájmu výrobce však logicky bude, aby v řízení prokázal co nejnižší hodnotu IRR pro svou výrobnu a domáhal se tedy, aby bylo rozhodnuto o co nejvyšším množství vyrobené elektřiny, na kterou bude moci ještě podporu uplatňovat.
Rozhodnutí o žádosti se vydává dle správního řádu a je přezkoumatelné prostřednictvím opravných prostředků stanovených správním řádem, popřípadě ve správním soudnictví.
Shrnutí a závěry
Obecně je třeba uvést, že stěžejní boj o zachování podpory se odehraje již v rámci sektorového šetření. K němu by měli výrobci přistoupit zodpovědně nejenom z důvodu zachování možnosti požádat o individuální opatření proti překompenzaci, ale především z toho důvodu, aby dopady úpravy výkupních cen a zelených bonusů byly v případě zjištění rizika překompenzace co nejmenší.
Jakmile bude znám rozsah úprav provozní podpory v cenovém rozhodnutí, měli by si výrobci propočítat, zda je pro ně výhodnější přijmout dobrovolné opatření proti překompenzaci anebo nadále pobírat sníženou podporu. Současně lze doporučit zahájit jednání s financující institucí o změně rozpisu splátek úvěru, jelikož s účinností cenového rozhodnutí již začnou bez dalšího výrobci pobírat upravenou výši podpory.
Od účinnosti cenového rozhodnutí pak běží lhůta pro podání žádosti o stanovení individuálních opatření proti překompenzaci. Jedná se o řízení o žádosti, kterou může výrobce vzít později dle správního řádu zpět, pročež by byl správní orgán povinen řízení zastavit. Pokud by tedy řízení vypadalo z nějakého důvodu pro výrobce nepříznivě a ten v něm nechtěl pokračovat, lze se stále rozhodnout pro přijetí původní úpravy podpory v cenovém rozhodnutí a řízení o žádosti zastavit.
Mohlo by vás také zajímat: